Skorobosky © na míru

Takový cvičební sál na Harcovce, to není jen joga na podložce nebo posilování na balonech. To je taky klidně workshop plný šicích strojů a šikovných žen. 

Tohle všechno ---> na obrázku, muselo o patro výš. To máte, šicí stroj, podrážky, stélky, výztuže,  stužky, šňůrky, žehlička, prkno na žehlení, deky na žehlení, vzorky balerínek, stehovka po babičce, papíry na střihy, foťák, kávovar, krabice na odpad,... no prostě bylo toho hodně. Celkem asi deset výstupů po schodech a zase dolů. Docela dobrá rozcvička. Můj pracně vyrobený make-up a načechraně ležérní účes byly rychle nahrazeny vzhledem cvičenců opouštějících hodinu spiningu. 
Ale v devět hodin bylo vše na svém místě. 

 Stanoviště pro účastnice kurzu, prostor stříhací, prostor žehlicí, stůl vrchní velitelky ...

 i kofee bar.

Družstvo se dostavilo včas a operace "Skorobosky" mohla vypuknout.
Na dvě hodiny jsme se přemístily na koberec a rozcvičily jsme se základním obkresem chodidla. A pak už se lepilo. 

To je pružnost a elegance, co? :) Ale hlavně každá "sochařka" získala svůj vlastní originální střih. A hned jsme zaútočily na výztuž. Obkreslování nám jde. 

A pak podrážka. Všichni vědí, že modrá je dobrá. Béžová taky.   

Žehlíme a vystřihujeme. Pojistky jsme vyhodily jen jednou. :)

To se to šije s jehelníčkem od syna! 

Ke stojům! A bylo odstartováno! Rozezněla se krásná směsice hrčivých hlasů šicích strojů a balerínky začaly dostávat tvar. 

Tak sem se vejde dvanáct cvičících a nebo sedm švadlen.

Šlo nám to báječně. Nálada skvělá, šikovné ruce, výpomoc jedna druhé. Vyřešily jsme i problém se vzdorovitými stroji, když se jim nechtělo prošívat podrážky. Chvíle utahování a povolování napětí nitě, výměna jehel, zkoušení a zkoušení. Nakonec jen dva stroje si nechtěly dát říct, ale vyřešil to "kombajn" Lucznik. :)

Dokázaly jsme to!